13.3.
V pátek večer jsme měli sraz s našimi novými spolužáky ze Start kurzu. Netušili jsme, co nás čeká a byli jsme z toho dost nervózní. Jediné, co jsme věděli určitě, že se tam bude mluvit německy. O to víc jsme byli nervózní.
Sraz byl v 8 večer a my jsme přišli načas. Šli jsme do místního irish pubu pro studenty. Bylo tam docela narváno a nevěděli jsme, za kým máme jít. Naštěstí přišla aktivní a velice usměvavá koordinátorka Start kurzu, představila se nám a ukázala nám stoly vyhrazené pro Start kurz. Všichni seděli u jednoho stolu, který byl plný k prasknutí a další asi 4 stoly zely prázdnotou. Tak jsme si s Markét sedli sami ke stolu. "Tak dneska asi jen ve dvou :D".
Po chvilce přišla jedna holčina. Tak jsme se začali bavit, že je Italka, že studuje němčinu a tak dále. Pak přišel další klučina, Američan. Ten mě fakt bavil, protože slyšet němčinu s americkým přízvukem je fakt vtipný. Nikdy nezapomenu na jeho "aber" [:ejbr:]. Další nový příchozí byly 3 malé brýlaté Číňanky. Bavili jsme se pouze s jednou a byla moc fajn. Bavili jsme se o Praze a hrozně se jí tam líbilo. Taky si moc chválila guláš a schnitzel :D. Číňanka si nás hned všechny přidala na facebook. Má teďkon takový fb boom, protože v Číně je fb zakázaný, což jsem teda netušil.
Pak si k nám sednul borec nakonec. Obrovskej Brazilec jménem Rudolf. Ten si sednul, představil se a objednal piva. A klopil tam jedno za druhým :D. Jo, to bude můj člověk. Hned jsme se začli bavit o brazilským pivě.
Já jsem si dal jen 2 piva, protože jednak je to na naše poměry drahý ( 1 pivo je 2,30€) a ani mi nechutnalo. Co mě tady na těch pivech fakt děsí je barva. To pivo je prostě moc žlutý. Nemá vůbec rezavou barvu a chuť je taková mdlá, bez řízu. Ale i po těch dvou pivech jsem byl docela pinknutej, zvláštní. Podle mě za to může nervové vyhrocení a únava ze soustředění na němčinu.
No a jak s naší němčinou? Domluvili jsme se. Sice kolikrát jsme si museli pomoc s angličtinou, občas jsme použili ruce, nohy nebo slovník, ale domluvili jsme se. Za to jsem moc rád. Jednou jsem zaperlil, když Italka si nemohla vzpomenou, jak se řekne nebe. Hned mi v hlavě naskočilo naše "himmel hergot".
Co mě pobavilo, tak většina lidí u stolu studuje němčinu nebo germanistiku. My s Markét jsme tam v tomto ohledu docela vyčnívali. S námi vyčníval ještě Američan, co studuje socialismus a politickou ekonomii. Hned jsem ho poslal k nám, že tady v západním Německu se o socialismu moc nedozví :D.
Když jsme se loučili, Rudolf mě objal a Markétě vlepil hudlana na tvář. Večer jsme si užili, poznali spoustu nových lidí a vyčerpaní odjeli na kolej.
Žádné komentáře:
Okomentovat