V pátek večer se konala mezinárodní večeře, což znamená, že každý měl přinést nějaké typické jídlo ze svojí země. My jsme se tady s ostatními domluvili, že uděláme bramboráky a buchty. Já, Markét a Káťa jsme se pustili do buchet.
Úkol to nebyl snadný, protože sehnat dobrý povidla a udělat těsto není žádná brnkačka, holky to ale zmákli.Já jsem akorát míchal těsto a pak formoval buchty na plech. Buchty se nám vyvedli a běželi jsme s nima na párty.
Na párty jsme si vzali i naší vlajku, aby to všem bylo jasný, že buchty jsou z ČR. Buchty se zaregistrovaly a dali jsme je mezi ostatní jídla. Dohromady bylo asi 40 jídel ze všech koutů světa. Každý musel ke svému jídlu něco říct. Já jsem řekl, že recept mám od babičky (všichni udělali dojemné ouh) a že je to moc dobrý sladký "koláč". Po prezentaci se strhla rvačka o jídla. Mně osobně nejvíc chutnali zapečené těstoviny s rybou od našeho norského spolužáka. Fakt dobrý byly i asijská jídla. Vždycky nějaká sójová omáčka s rýží. Co teda bylo fakt děsný, tak byly americký, kanadský nebo australský věci. Většinou to byl toustovej chleba s něčím, fakt hrůza. Naše spolužačka z USA měla takovou divnou bramborovou kaši a nebyla vůbec slaná, prostě děs. Podle mě, nejhorší jídlo. Vtipný ale bylo, že zrovna když jsem tudle kaši jedl, přišla k nám a říkala, jak naše buchty jsou skvělí a že ji vůbec nechce dojíst, protože to je poslední kousek. Chutná to prý jako nebe. Já jsem neměl to srdce ji říct, že její jídlo má k nebi hodně daleko. Po večeři jsme šli na další večírek.
Žádné komentáře:
Okomentovat