V sobotu za námi přijela Zuzka s Karlem na návštěvu. Markétka pro ně připravila oběd a napnutě jsme na ně čekali. Byli tady asi v 1 hodinu. Já jsem večer předtím chlastal s Alyshem a Rodolfem, takže jsem měl docela katera, ale v pohodě, všechno zvládneme. Přivítali jsme je do našeho bytu a Zuzka hned obsadila postel, že přesně tudle chce taky: "Užijte si ji, takovoudle už nikdy mít nebudete!"
Odpoledne jsme hráli hokej s Kanadou a tak jsme nakoupili strašně moc piv, brambůrky apod. Po obědě jsem ale rozhodl, že půjdeme do města. Myslel jsem si totiž, že hokej začíná až v 16:15 a ne už v 15:15. Asi jsme byl pořád na mol, no ale šli jsme. Děcka neměli lístek, tak jsme šli do města pěšky. Prošli jsme si centrum a chtěli jsme jít na zmrzlinu. Šli jsme do té nejlepší cukrárny ve městě, jenže tam šel i zbytek města a když jsme viděli tu frontu, přešla nás chuť. Courali jsme se asi 2 hoďky po městě a pak jsme se vrátili na kolej, abychom viděli zbytek hokeje. Stihli jsme poslední třetinu a nakonec jsme byli rádi, že jsme to nesledovali. Po hokeji jsme ty 2 turisty ubytovali v hotelu Barbarína a potom jsme šli ještě jednou do města na večeři. Zamířili jsme si to rovnou do švábské restaurace, aby taky ochutnali ty místní blafy. Karel si dal "jagger" řízek se špeclemi, Markét si dala řízek s ananasem, já jsem si dal hovězí v křenové omáčce a Zuzka lampu vína :D.
No přežrali jsme se a já jsem ještě po Karlovi dorazil toho myslivce. Pak jsme šli ještě na jedno do pivovaru, kde probíhala rozlučka se svobodou jedné dívčiny. Po celodenním chození jsme byli utahaný jak koťata a to pivo nás ještě dorazilo. No a Zuzka nám označila knihovnu.
2. den jsme jeli na výlet do Bebenhausenu, což je klášter a zámek hned za rohem. Ten jsme si prošli a Zuzce se moc líbil. Po prohlídce jsme se s těma 2 rozloučili a poslali je zpět domů. do Podolí.....
Žádné komentáře:
Okomentovat