Úředničina

3.3.
Ráno jsme brzo vstali, protože jsme měli honičku po úřadech.

1) Bürgeramt (kancelář pro cizince)
Fakt vtipný místo. Když tam vejdete, nemáte ponětí kam jít. Zdvořile jsme se zeptali na informacích a paní nás poslala úplně dozadu na konec budovy. Tam jsme byli my 2 a nějaký arabáši. Po chvilce čekání jdete na řadu. Já jsem šel jinam než Markét, protože C (Ch neuznávaj) je v jiný sekci než H. Paní byla dost znuděná. Já že jsem student a blabla. Hodila mi papír ať ho vyplním. Zasekl jsem se hned na prvním bodu: Given name - to je příjmení nebo rodný? Vždyť oboje mi byli dány. Pak tam bylo milion okýnek, kde pracujete, chcete pracovat. můžete pracovat a podobně a úplně naspod bylo na výběr: "not work / student". "Ha!" Paní se mě dál ptala na náboženství, zdravotní pojištění, kde bydlíme, jestli mám nějaký peníze (stipendium) apod. Za chvíli přišla za mnou Markét, že potřebuje smlouvu o ubytování (ano, máme jen jednu kopii kterou mám já). Pak jsme se u nějakého bodu zasekli a paní řekla, že je to vlastně úplně jedno, protože jsem z EU a tím pádem je celé todle vyřizování jen fraška :D. Ta si važte, že jste v EU! Arabáši za mnou to asi mě složitější.

2) Universitätkasse (univerzitní pokladna)
Tady více jen zaplatíte poplatek za studium (82€). Chlápek mluvil úplně příšerně a neměli jsme ponětí, co říká. Naštěstí se stačí jen usmívat, dát mu papír, který vám dal někdo jiný a 82€, on se taky usměje a vše je v pořádku :). Dostanete razítko a jdete dál.

3) Krankenkasse (zdravotní pojištění)
Než jsme tento "podnik" našli, to taky byla věčnost. Paní chce vidět, že máte zdravotní pojištění. Ukázali jsme jí tedy svoje cestovní pojištění od Unica (ISIC) a ona se na něj tak nějak zakřenila. Pak jsme vytáhli VZP kartičky a paní zajásala. To teda nevím, proč jsem si to připojištění dělal. Dostali jsme papír, že máme zdravotko a zbývá už poslední stanice.

4) Student Office
Nejvtipnější část. Paní se na nás hezky usmála. My jako že moc nemluvíme německy, jestli by to nešlo anglicky. Ona se opět usmála a mluvila o něco pomaleji. Prostě chtěla jen ty všechny papíry, který už jsme dostali předtím. To zabralo jen chvíli a pak na nás něco strašně rychle vymlela a jakože ok a můžem jít. Jediný co jsme pochopili bylo "heute mittag". Dnes v poledne. Jako že tam máme v poledne přijít něco podepsat? Vždyť už není co. Tak jsme se tam po chvilce pitomého koukání na sebe vrátili. Paní nás velice jednoduchou němčinou ujistila, že vše je v pořádku a že dnes v poledne to naťuká do počítače. Rázem byl svět o něco lepší :)